ŠKOLNÍ ŘÁD

 

Škola je sdružení žáků a dospělých pracovníků založená na úctě k právům

a svobodám každého člověka

 

I. Práva žáka a jeho zákonných zástupců

1. Žák má právo:

a) na vzdělávání a školské služby podle platného školského zákona

 

b) na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností

 

c) jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy

 

d) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání

 

e) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se jejich stanovisky a vyjádřeními zabývat

 

f) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání. Žák má právo se obracet se svými připomínkami a návrhy na třídního učitele a výchovného poradce. Na ředitele školy je možno se obrátit prostřednictvím třídního učitele, výchovného poradce, ve vážných důvodech i přímo nebo prostřednictvím schránky důvěry.

 

g) na informace a poradenskou pomoc školy  v záležitostech týkajících se vzdělávání podle platného školského zákona

 

h) využít po dohodě s vyučujícím konzultací k upevnění a rozšíření vědomostí a dovedností

 

i) na důstojné zacházení a jednání ze strany vyučujících a zaměstnanců školy

 

j) na zachování anonymity při diskusi o svých problémech

 

 

2. Zákonní zástupci žáka mají právo:

a) být informováni o výsledcích vzdělávání a o chování žáka na třídních schůzkách, informačních schůzkách a po předchozí dohodě s třídním učitelem i učitelem kteréhokoliv předmětu během klasifikačního období. K průběžnému informování slouží žákovská knížka nebo deníček.

 

b) volit a být voleni do školské rady

 

c) vyjadřovat se ke všem problémům týkajících se vzdělávání jejich dětí. Ředitel školy, vedení školy a další pedagogičtí pracovníci jsou povinni se jejich podněty zabývat. V případě písemného podnětu musí ředitel školy odpovědět písemně, nebo zajistit osobní projednání.

 

d) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle  platného školského zákona

 

e) požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu

 

 

II. Povinnosti žáků a zákonných zástupců

 

1. Žáci jsou povinni:

a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat

 

b) dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni

 

c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol  vydané v souladu s právními předpisy a s školním řádem

 

 

2. Zákonní zástupci jsou povinni:

a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení

 

b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka

 

c) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání

 

d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem

 

e) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích

 

 

III. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

 

1. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové   pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním platného vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

 

2. Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, zajistí dítěti pomoc. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.

 

3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

 

4. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

IV. Docházka do školy

 

1. Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas, podle rozvrhu hodin se účastnit  činností organizovaných školou v rámci výchovně vzdělávací práce školy. Účast ve vyučování nepovinných předmětů a docházka do školní družiny je pro zařazené žáky v průběhu pololetí povinná.

 

2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný zástupce předem písemně o jeho uvolnění. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje vyučující, do 2 dnů třídní učitel. Na delší dobu pak ředitel školy, jemuž zákonný zástupce předloží písemnou žádost prostřednictvím třídního učitele.

 

3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaných důvodů, je zákonný zástupce povinen do 3 dnů oznámit škole důvod nepřítomnosti.

 

4. Při návratu žáka do vyučování omlouvá třídní učitel nepřítomnost žáka na základě omluvenky v žákovské knížce (deníčku) podepsané zákonným zástupcem. Omluvenka

    se předkládá v den návratu do školy, výjimečně v následující den.

 

5. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.

 

6. Třídní učitel může ve výjimečných případech (především z důvodů časté absence nasvědčující zanedbávání školní docházky) po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.

 

7. Pouze v mimořádných případech (náhlá nevolnost, úraz) uvolní vyučující žáka z vyučování, musí však o tom informovat vedení školy a zajistit převzetí žáka zákonným zástupcem. Každé takové uvolnění je povinen neprodleně zapsat do třídní knihy.

 

8. Žák navštěvuje lékaře v době vyučování jen v nutných případech a to na dobu nezbytně nutnou.

 

9. Je-li žák po nemoci, má doporučený doléčovací (zotavovací) režim a nemůže cvičit v tělesné výchově, musí mít tuto skutečnost písemně potvrzenu rodiči nebo lékařem.

 

 

V. Chování žáků a režim školy

 

1. Žáci se chovají v souladu s pravidly slušného chování, dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti.

 

2. Žák školy pomáhá mladším a slabším spolužákům a spolužákům, kteří ze zdravotních

    či jiných důvodů potřebují pomoc.

 

3. Žák se vyjadřuje kultivovaně, nemluví vulgárně.

 

4. Zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby pozdravem „Dobrý den“.

    Oslovují zaměstnance školy podle pracovního zařazení: paní učitelko, pane učiteli, paní vychovatelko, pane řediteli, pane školníku, paní uklizečko, paní kuchařko, paní hospodářko…

 

5. Školní budova se otevírá v 7.30 hod. Všichni žáci vstupují do školy hlavním vchodem.

 

6. Začíná-li vyučování výjimečně dříve, čekají žáci na vyučujícího u hlavního vchodu.

 

7. Žáci si před vstupem do budovy školy očistí boty, v šatně se přezují do domácí obuvi, odloží svrchní oděv a ihned odcházejí do učeben. Pokrývku hlavy rovněž odloží v šatně nebo ji mají po celou dobu vyučování, včetně přestávek, v aktovce.

 

 

8. Během vyučování je šatna uzamčena a vstup do ní je v tuto dobu žákům povolen pouze v nutných případech za doprovodu šatnáře. Obuv do TV si žáci ze šatny vyzvedávají před hodinou TV a při přenášení v budově školy ji mají uloženu v tašce.

Žáci si nenechávají v šatně peníze ani jiné cenné předměty. Žákům je zakázáno vstupovat

do šaten jiných tříd.

 

9. Nejpozději v 7.45 hod. jsou žáci v učebně a připraví se na zahájení vyučování, kterému v 7.50 hod. předchází hlášení školního rozhlasu. Výuka začíná 7.55 hod.

 

10. Po zvonění na vyučovací hodinu se žáci zdržují na svých místech a mají připraveny pomůcky na hodinu. Pokud se nedostaví vyučující do 5 min. po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost služba třídy zástupci ředitele.

 

11. Při příchodu učitele pozdraví povstáním. Vstoupí-li do třídy jiná dospělá osoba, a pokud 

      žáci nepíší kontrolní práci, rovněž pozdraví povstáním.

 

12. Jestliže se žák nemohl na vyučování připravit, omluví se na začátku hodiny s uvedením

      důvodů.

13. Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují průběh vyučovací hodiny.

 

14. Hlavní přestávka začíná v 9.35 hod. a trvá 20 min., od 9.50 hod. se žáci zdržují ve třídě, 

      pokud nepřechází do odborné učebny. Malé přestávky trvají 10 min.

15. O přestávkách je žákům povolen klidný pohyb po chodbách školy, bezdůvodně však nepřecházejí do jiného poschodí. Za pěkného počasí je o velké přestávce žákům povolen pobyt na nádvoří školy.

 

16. O polední přestávce je žákům, kteří mají výuku ještě v odpoledních hodinách, povoleno pobývat ve škole pouze v šatně své třídy, kde je zajištěn dozor. Budovu školy v tuto dobu lze opustit pouze na základě písemného souhlasu rodičů.

 

17. Do školního bufetu mohou jít o první přestávce žáci I. stupně, o velké přestávce žáci II. st. a v další přestávky pak již žáci z obou stupňů. Po nákupu se žáci nezdržují v prostoru

před bufetem ani v prostoru šaten.

18. V průběhu vyučování ani o přestávkách nesmí žáci bez souhlasu vyučujícího opustit školní budovu.

19. Na odpolední nepovinné předměty a zájmové útvary žáci čekají v šatně, kde si je vyzvedne vyučující. Na aktivity začínající po 14. hod. žáci čekají před budovou školy.

20. Při výuce v tělocvičně, na školním hřišti, v dílnách, na školní zahradě a v odborných učebnách se žáci řídí provozním řádem těchto zařízení.

21. Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Po poslední hodině v dané učebně žáci zvednou židle, vyrovnají lavice a posbírají papírky.

Pod dohledem vyučujícího zavřou okna.

 

                                  

22. Po ukončení vyučování nebo před polední přestávkou odvádí vyučující žáky do šatny. Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně se v šatně seřadí a vyučující je odvede do jídelny. Žáci, kterým již skončilo vyučování, opouštějí prostory školy.

23. Ve školní jídelně dodržují žáci zásady kultury stolování a řídí se provozním řádem školní jídelny.

 

24. Před odchodem domů si žák své přezůvky uloží do prodyšného obalu, který zavěsí

na háček v šatně.

 

25. Žáci ve škole zůstávají pouze nezbytnou dobu.

26. Mobilní telefony lze užívat tj. telefonovat, posílat SMS atd. pouze o přestávkách. V době vyučování musí být mobilní telefony vypnuty.

27. Žákům je zakázáno vpouštět do budovy školy cizí osoby.

 

28. Žákovská služba dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou tabuli v průběhu vyučování, přenáší třídní knihu během vyučování a napomáhá třídnímu učiteli udržet ji

      v náležitém stavu a zamezit její ztrátě.

 

29. Do kabinetů, sborovny, ředitelny a kanceláří vstupují žáci po zaklepání a výzvě.

 

30. Ztrátu věci žák musí neprodleně oznámit třídnímu učiteli (nepřípustné - minulý týden se mi ztratilo…)

 

 

VI. Školní družina

 

1. O přijímání žáků do ŠD  rozhoduje ředitel školy.

 

2. Provoz ŠD je od 6.00 hod.a po skončení vyučování do 16.00 hodin.

 

3. Na ranní činnost ŠD přicházejí žáci sami nebo je přivádějí rodiče. Po skončení vyučování žáky ŠD vychovatelce předává učitelka.

 

4. Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu.

 

5. Rodiče jsou povinni vyzvednout své dítě nejpozději v 16.00 hodin. V případě, že tak neučiní, vychovatelka zatelefonuje rodičům žáka a vyčká s ním do jejich příchodu.

 

6. Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit.

 

7. Výjimečně lze uvolnit žáka dříve jen na písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis rodičů. Bez této žádosti nebude žák uvolněn.

 

8. Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky DDM aj.). Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD nenese vychovatelka zodpovědnost.

 

9. Do ŠD se žáci 1. ročníku přihlašují při zápisu k povinné školní docházce a 1. týden v září spolu se žáky ostatních ročníků. Dítě je možné přihlásit a odhlásit i kdykoliv během školního roku (písemná žádost rodičů).

 

10. Žáci ŠD se řídí pravidly školního řádu a dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých spolužáků. Bez dovolení neopouští oddělení.

 

11. Během pobytu ŠD venku jsou osobní věci žáků (aktovky, oblečení) uzamčeny v družině.

 

12. ŠD pravidelně využívá i jiné prostory školy. Knihovnu, tělocvičnu, počítačovou učebnu, školní dvůr a sportovní areál. Za přechody žáků je vždy zodpovědná vychovatelka.

 

13. Po dohodě s vychovatelkou se mohou činnosti ŠD zúčastnit i žáci, kteří nejsou přihlášeni k řádné docházce (v nezbytných situacích).

 

14. Zákonní zástupci žáků musí být seznámeni se školním řádem. S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí školní notýsek

pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce ŠD.

 

15. Oddělení ŠD se naplňují do počtu 30 žáků.

 

 

VII. Zacházení se školním majetkem

 

1. Se zařízením školy, učebními pomůckami a učebnicemi žáci zacházejí šetrně, nepoškozují je, učebnice nosí obaleny.

 

2. Žáci odpovídají za svá místa, proto po příchodu do učebny zkontrolují lavice, židle a případné závady hlásí vyučujícímu.

 

3. Za úmyslné nebo z nedbalosti způsobené poškození majetku školy žákem bude po rodičích žáka požadována adekvátní náhrada škody.

 

 

VIII. Ochrana zdraví a ochrana před sociálně patologickými jevy

 

 

1. Každý žák školy se chová tak, aby chránil zdraví své, svých spolužáků a ostatních osob.

 

2. Žáci jsou povinni dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.

 

3. Do školy nesmí žáci nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat 

    mravní výchovu spolužáků.

 

4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy.

 

5. Žákům je přísně zakázáno:

a) manipulovat s elektrickými přístroji a zasahovat do elektrického zařízení a rozvodů   plynu

b) manipulovat s otevřeným ohněm

c) nosit do školy výbušniny a třaskaviny

d) nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky, stejně jako pít alkoholické nápoje    a kouřit. Porušení tohoto zákazu bude s přihlédnutím k závažnosti sankciováno důtkou ředitele školy či sníženým stupněm z chování.

e) otevírat okna a manipulovat se žaluziemi bez přítomnosti vyučujícího

6. Zjistí-li žák závadu, která by mohla způsobit úraz, požár či jinou škodu, je povinen ihned ji 

    ohlásit kterémukoliv pracovníkovi školy.

7. Žáci jsou povinni ihned hlásit vyučujícímu každý i sebemenší úraz.

 

 

IX. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání:

 

1.   Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

 

2.   Za 1. pololetí škola vydá žákovi výpis z vysvědčení; za 2. pololetí vysvědčení. Žákům 1. ročníku bude vydáno vysvědčení i za 1. pololetí.

 

3.   Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačními stupni,

u žáka s VP slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce.

 

4.   Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních

      předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu 

      vzdělávání.

 

5.   Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

 

6.   Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.

 

7.   Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

 

8.   Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

 

9 . Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

 

10. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

 

11. Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

 

12. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň

      za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

 

13. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

 

14. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období

      se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové 

      klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl

      v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

 

15. Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

 

16. Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky a deníčku

           - před  koncem každého  čtvrtletí (klasifikační období)

           - případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

      V  případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají

      v pedagogické radě.

 

17. Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku,

 

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně  tři  měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam  klasifikováni  za  pololetí 

      ze  všech,  popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu  nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení

      v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná.

 

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

23 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

25.Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena RVP talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

 

Výstupní hodnocení obsahuje:

-         vyjádření o dosažené úrovni vzdělání

-         vyjádření o možnostech žáka jeho nadání

-         vyjádření o předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka

-         vyjádření o chování žáka v průběhu povinné školní docházky

-         vyjádření o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

 

 

Stupnice hodnocení zvládnutí kompetencí

-        na vynikající úrovni

-        výborně

-        na průměrné úrovni

-        formulace zůstává beze změny

-        částečně

-       připojením předpony ne- před sloveso

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zásady pro hodnocení chování ve škole:

 

1.   Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

 

2.   Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování   

      školního řádu během klasifikačního období.

 

3.   Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným

      opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.

   

4.   Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných

      školou. 

 

5.   Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

 

6.   Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informování třídním učitelem a učiteli

      jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky a deníčku

 

- před  koncem  každého čtvrtletí (klasifikační období)

 

- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků:

1.   Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

 

2.   Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

 

3.   Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci

      se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý

      prostředek učení.

 

 

4.   Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří

 

- co mu ještě nejde

 

- jak bude pokračovat dál

 

5.  Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

 

6.  Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

 

Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií:

 

a) Stupně hodnocení prospěchu:

 

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených 

    učebním plánem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení  stupni prospěchu:

            1 – výborný

            2 – chvalitebný

            3 – dobrý

            4 – dostatečný

            5 – nedostatečný

 

2.   Celkový prospěch žáka se hodnotí v 1. - 9. ročníku těmito stupni :

  - prospěl (a) s vyznamenáním

        - prospěl(a)

-   neprospěl(a)

-   nehodnocen(a)

 

 Žák je hodnocen stupněm :

-prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové  klasifikaci stupněm horším než 2-chvalitebný, průměr z  povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je  velmi dobré

-prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci      stupněm 5-nedostatečný,

-neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen při celkové  klasifikaci   stupněm 5-nedostatečný

- nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z povinných předmětů na konci prvního pololetí

 

3. Klasifikace v zájmových útvarech:

Stupně hodnocení :

a) pracoval(a) úspěšně

b) pracoval (a)

 

ad a)pracoval(a) úspěšně: je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě,  samostatně , plně využívá své osobní předpoklady a velmi  úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních  a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky  působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné  výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky  aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění,  estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.

ad b)pracoval(a): je-li v   činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový.  Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se  v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější  mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá  dostatečný aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou  kulturu.

 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření

- předměty s převahou praktických činností

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

 

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

 

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, 

   zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované 

   intelektuální a motorické činnosti

 

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a

   praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a

   zákonitostí

 

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

 

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

 

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

 

- kvalita výsledků činností

 

- osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

 

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

 

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

 

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

 

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

 

- kvalita výsledků činností

 

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

 

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

 

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci

 

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

 

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při

praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel

se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

 

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

 

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

 

- kvalita projevu

 

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně

 

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost,výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho

projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní

zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a

tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se

značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a

dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

b) Stupně hodnocení chování:

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré

2 - uspokojivé

                                   3 - neuspokojivé

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního  řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Výchovná opatření

 

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

 

1. Pochvaly:

a) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za

- mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin 

- dlouhodobou úspěšnou práci (3 x pochvala třídního učitele v průběhu pololetí),  reprezentaci školy v krajském kole soutěže ( 1.-3. místo. v kolektivní soutěži, 1.-5. místo individuálně)

 

b) Třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy může udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

 

2. Jiná ocenění

Třídní učitel navrhuje a pedagogická rada projedná žáky školy, kteří jsou na konci školního roku starostou města oceněni za

- dlouhodobé vynikající úspěchy ve školní práci

- vzornou reprezentaci školy

- za účast ve školním a okresním kole soutěže (1. - 3. místo)

- za účast v krajském kole soutěže (1. - 20. místo)

 

3. Opatření k posílení kázně

a) Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření zpravidla předchází před snížením stupně z chování.

 

b) Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

-         Napomenutí třídního učitele: ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí..

 

   -   Důtku třídního učitele udělí třídní učitel za závažnější či opakovaná drobná porušení         řádu školy, norem slušnosti.Udělení důtky oznámí řediteli školy

 

-         Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě

      za opakovaná závažnější nebo za hrubé provinění proti školnímu řádu, proti normám             slušnosti

 

c) O udělení NTU a o udělení DTU informuje rodiče prokazatelným způsobem třídní učitel, o udělení DŘŠ informuje zákonné zástupce ředitel školy při osobním jednání

 

d) Udělená opatření k posílení kázně se zaznamenávají do katalogových listů a školní matriky.

 

 

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

 

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný	ovládá bezpečně
2 – chvalitebný	ovládá
3 – dobrý	v podstatě ovládá
4 – dostatečný	ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný	neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný	pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný	uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý	menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný	nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný	odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný	výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný	celkem výstižné
3 – dobrý	myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný	myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný	užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný	dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý	řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný	dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný	praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný	aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný	učí se svědomitě
3 – dobrý	k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný	malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný	pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka

    získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové), didaktickými 

  testy

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  předepsanými učebními

  osnovami

- analýzou různých činností žáka

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

2.   Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky

za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

 

 

3.         Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje

na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

 

4.   Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

 

5.   O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do  třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

6.   Učitel j